Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Jak tvořit materiál pro interaktivní tabuli – pár postřehů a rad.

 Pořídili jste konečně do třídy interaktivní tabuli a hodláte ji využívat a ne jen ukazovat návštěvám, jak jste pokrokoví? Pak za nějaký čas zjistíte, že komerční programy nějak nestačej a stálo by za to si udělat vlastní materiál, nebo si upravit materiál publikovaný na webu… K tomu všemu budete potřebovat základní znalosti uživatelského programu dodaného s tabulí, ale tomu se věnovat nechci, možná někdy jindy.Především by si každý takový tvůrce měl uvědomit, že dostal do ruky nástroj sice trošku finančně nákladnější, ale velice efektní a efektivní. Předně zahoďte svoje powerpiontové prezentace, resp. nezahazujte, používejte je dál, ale kvůli tomu jste si tu tabuli nepořizovali.

Klepat do tabule ať už perem, nebo prstem a nám se budou zjevovat slajdy s obsahem, který si žáci pilně zapisují za zasvěceného doprovodu naším výkladem, lze sice považovat za innteraktivitu, ale stejnou službu by splnila bezdrátová myš nebo tablet a my mohli promítat na stěnu a ušetřit tak cca 40 litrů.

V čem vlastně spočívá ta interaktivita?  Při tvorbě standardů pro náš projekt (www.ucimeinteraktivne.cz) jsme stanovili definici asi tohoto znění : „Interaktivní materiál, je takový dokument, který donutí žáka se zvednout a provést na tabuli akci  (přesun, zápis, výmaz …) a zároveň nabídne zpětnou vazbu ve formě řešení daného úkolu.“

To je asi zásada, kterou se řídím při tvorbě a hodnocení námi generovaných materiálů. 

Když se tedy nespokojíte s powerpointem, stojíte před otázkou k čemu ten matroš bude, chci ho jen pro sebe ? Pak je to v poho, ušmudlíte si co potřebujete, to s dětma projdete a je ticho po pěšině. Jenže člověk, který tvoří, by se neměl skrývat, měl by svoje snažení propagovat, byť i jen za tím účelem, aby mu šéf zvednul os. oh. A jsme u hlavní zásady tvorby, pokud se rozhodnete dát svůj materiál k dispozici, ať už kolegům ve škole nebo v rámci „šablon“ či jiných projektů na web. Pracujte a tvořte tak, abyste se na svoje dílo nemuseli po čase stydět!

 Při poslední konferenci Promethelanu  (aktivboardů) v Praze, jsem na toto téma vedl workshop a shodou okolností se podobnému tématu věnovali další minimálně 2 přednášející a nezávisle na sobě jsme došli k několika společným bodům, které by měla obsahovat „veřejná “ interaktivní prezentace.

  1. Měla by být skutečně interaktivní – obsahovat cvičení, úkoly, popřípadě i výklad s akcí, která nutí uživatele (žáka – předpokládáme, že hodina má být použitím materiálu živější, proto ji děláme především pro žáky) vstát ze židle dojít k tabuli a pomocí vhodného nástroje provést akci, která je požadována pro splnění úkolu.
  2. Neplýtvejte s akcemi, nejhorší co se začátečníkovi stane je okouzlení a poblouznění efekty a akcemi (vše časem vyprchá), ale držme se zásady max. 3 typy akcí na stránku.
  3. To samé s barvami, zkuste si, které barvy jsou kontrastní a které doplňkové abyste je mohli vhodně kombinovat. Pozor některé barvy a barevné kombinace vypadají na monitoru moc pěkně, ale dataprojektor to zobrazí úplně jinak. Méně opět znamená více.
  4. Před nahráváním na web si zkuste materiál sami projít a vyzkoušet  ať už z pohledu žáka (jak je vidět, velikost písma, barvy) tak i z pohledu funkčnosti (aby se hýbalo co se hýbat má a naopak nehýbalo, co se hýbat nemá. Materiál by měl být totálně „blbuvzdorný“.
  5. Nespoléhejte na to, že ostatní uživatelé jsou stejně geniální, jako vy a tudíž myslí stejně, zásada „blbuvzdornosti“ se vztahuje i na toto. Pokud úkol nejde dostatečně popsat na vlastní stránce napište přesné pokyny do poznámek ke stránce. Materiál by měl být použitelný i neoborářem, který jde suplovat a v problematice se absolutně nevyzná.
  6. Zpětná vazba! Vím, že někdy alespoň zpočátku to bude velice obtížné, ale správné řešení úloh by mělo být na tom samém slajdu, na kterém probíhá řešení samotného úkolu, pokud to nejde jinak, opět je můžete uvést v poznámce ke stránce. Při představě, že se snažím najít řešení tím, že listuji mezi dvěma slajdama a nejsem schopnej si zapamatovat ani jedno,  se lehce orosuju.
  7. Dodržujte autorské zákony! Tady je trochu zakopanej čokl, málokdo je zná. Je sice pravda, že klasickým zaklínadlem „pro výuku je to zdarma“ se dá spousta, především fotografií, použít, ale pokud se rozhodnete své materiály zveřejnit na webu, tak už to zase tak moc neplatí a člověk se pak nestačí divit, co je fotek chráněno autorskými právy o hudebních skladbách ani nemluvě.

 Na spoustu pro náš tým přibližně 90ti tvůrců již samozřejmých zásad jsem určitě zapomněl, předpokládám, že pozorný čtenář a tvůrce v jedné osobě určitě naskočí a vytane mu spousta poučení vykoupených vlastní krví nechť se v diskuzi o ně podělí, budu jen rád, když nebudu za mentora sám J

 O dalších nesnázích, ale i výborných vychytávkách, jako jsou duální režim nebo hlasovací zařízení snad příště.

 Václav Fišer – manažer projektu Učíme interaktivně 2. Stupeň

ZŠ Komenského ul. Trutnov

www.zskomtu.cz

www.ucimeinteraktivne.cz

 


    nikdo zatím nehodnotil

4 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Někde jsem četla zásadu "šesti" pro prezentace, které lze přenést i na texty při interaktivitě:
    maximálně 6 řádků,

    maximálně 6 slov na na řádku,

    hlavní myšlenku lze pochopit do 6 vteřin,

    čitelná ze 6 kroků od monitoru.

    Jinak se vším napsaným souhlasím. Méně je někdy více!

  2. avatar

    Jitko, Tebou doporučovaná zásada se mi líbí. Myslím, že budu muset překopat více než polovinu svých prezentací :-)

  3. avatar

    Přidala bych ještě každých x minut zařadit nějakou aktivizující činnost pro žáka. Píšu x, protože já to znám s číslem 8.

  4. avatar

    „Interaktivní materiál, je takový dokument, který donutí žáka se zvednout a provést na tabuli akci  (přesun, zápis, výmaz …) a zároveň nabídne zpětnou vazbu ve formě řešení daného úkolu.“  mě tahle definice připadá poněkud primitivní a především zavádějící. Zužuje to možnosti technologie i metod.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.